Za posledních 100 let se průměrné dožití ženy prodloužilo o více jak třetinu, ale věk vyhasnutí funkce vaječníků setrval na zhruba padesátém roku života. Období, ve kterém se s tímto faktem organismus za různě významných průvodních potíží smiřuje, označujeme jako přechod či klimakterium. Různé potíže s tím spojené pak nesou název

Kdo hledá v životě spravedlnost, většinou hledá marně. Ani zde není. Třetina žen prostě jen přestane menstruovat. Potíže u zbývající většiny jsou rozmanité a velmi rozdílné v míře, kterou omezují životní aktivity. Většina žen se akutních potíží zbaví během třech až pěti let, ale zhruba desetina může tyto potíže pociťovat i více jak 20 let po přechodu.

Naše babičky měly také přechod a nijak ho neléčily. Přechod je přirozený proces a každý si ho musí prožít.

Současné ženy se nejen dožívají vyššího věku, ale mají jiný styl života. Mnohé z nás se potřebují ve své práci každodenně stýkat s lidmi, precizně se rozhodovat a ne řešit, kde je nejbližší okno na větrání při návalu a po několikerém nočním převlečení propoceného prádla se nevyspalá ploužit po pracovišti. Když naše prabáby otřely pot z čela při práci na poli, bylo to normální. U manažerky se to nehodí.

Lékař může indikovat lázeňskou příspěvkovou léčbu z indikace klimakterický syndrom. Této léčbě dávají přednost ženy, které nemohou užívat hormonální léčbu, nebo u nich není účinná. Systém lázeňských procedur, pohybové aktivity a psychický odpočinek přináší úlevu u jinak obtížně zvládnutelných stavů.

Pod vedením odborníků nabízí možnost pomoci alternativní medicína. Z pohledu klasické medicíny jsou diagnostické a léčebné postupy alternativní medicíny obtížně vysvětlitelné. Je velký rozdíl mezi tradičními medicínskými směry mimoevropských kultur (akupunktura, ajurwéda, kampo), které po tisíce let ukazují svoji účinnost v každodenní praxi a několik desítek let vyvíjenými metodami, které nemají žádné údaje o své účinnosti (homeopatie) či se dokonce vymykají zdravému rozumu (urinoterapie, clusterová medicína). Nicméně, hlavní je neuškodit.

Hormonální substituční terapie (HRT,HST, HT) stále zůstává lékem volby pro akutní klimakterický syndrom u žen, které nemají nemoci bránící jejich podání. Účinnou látkou je estrogen ve formě estradiolu, estradiolvalerátu nebo konjugovaných estrogenů. U žen bez dělohy lze podávat samostatný estrogen – estrogenní substituční léčba (ET, ERT). U žen s dělohou pro kontrolu krvácení a zabránění nadměrné stimulaci sliznice děložní je nutno přidávat gestagen – estrogen-gestagenní substituční terapie (EPT). Pokud je přidáván trvale, nedochází ke krvácení. Přidáním gestagenu jen několik dní v měsíci dosáhneme krvácení napodobujícího normální cyklus.

Může se objevit bolest prsů a zadržování tekutin,nežádoucí krvácení ze spádu hormonálních hladin, nevolnost, křeče dolních končetin a bolesti hlavy, deprese, napětí, nadýmání a zvýšení chuti k jídlu.

Existují stavy, kdy podávání hormonální léčby má více negativ než přínosů, takové stavy označujeme jako

kontraindikace:

• nevyléčený zhoubný nádor závislý na estrogenech (například karcinom endometria)
• – uzávěr žilního systému krevní sraženinou v plicích (plicní embolie) nebo jinde nejčastějiv končetinách (flebotrombóza)
• aktivní nebo nedávná (do 1 roku) arteriální tromboembolie - uzávěr tepny v srdci (infarkt myokardu), v mozku (cévní mozková příhoda nebo dolní končetině (ischemická choroba dolních končetin)
• známá přecitlivělost na některou složku léčiva.