Přechod lze označit jako mezník mezi obdobím, kdy vlastní produkce estrogenů udržovala ženu mladou a obdobím, kdy zachování mladistvého vzhledu, elánu i zdraví bude vyžadovat jistou námahu.
Zdravý životní styl by měl spojovat snahu o zdravé stravování, přiměřené pohybové aktivity, minimalizaci návykových látek a škodlivin, pitný režim, ale třeba i snahu o udržení duševního zdraví.
Není žádnou ostudou obrátit se na odborníky v případě, že vaše kvalita života v souvislosti s přechodem klesá. Léčba akutních příznaků klimakteria se někdy neobejde bez léků, ale zvýšení kvality života za to stojí.
Stránky vznikly za podpory
Gedeon Richter Marketing ČR, s.r.o.
Za posledních 100 let se průměrné dožití ženy prodloužilo o více jak třetinu, ale věk vyhasnutí funkce vaječníků setrval na zhruba padesátém roku života. Období, ve kterém se s tímto faktem organismus za různě významných průvodních potíží smiřuje, označujeme jako přechod či klimakterium. Různé potíže s tím spojené pak nesou název akutní klimakterický syndrom.
Kdo hledá v životě spravedlnost, většinou hledá marně. Ani zde není. Třetina žen prostě jen přestane menstruovat. Potíže u zbývající většiny jsou rozmanité a velmi rozdílné v míře, kterou omezují životní aktivity. Většina žen se akutních potíží zbaví během třech až pěti let, ale zhruba desetina může tyto potíže pociťovat i více jak 20 let po přechodu.
Také projevy dlouhodobého nedostatku estrogenu, které tiše a plíživě mohou zasáhnout organismus až ve stáří, se rozvíjejí u každého jinak rychle. Označujeme je jako chronický klimakterický syndrom.
U všech žen nastávají změny v pravidelnosti menstruačního cyklu. Části žen se cyklus zkracuje a krvácení sílí, u části se prodlužuje vzdálenost mezi jednotlivými menstruacemi, až nakonec u obou skupin žen menstruace vymizí.
Neznamená to, že by ženy po přechodu byly zcela bez estrogenů. Zdrojem estrogenů po přechodu jsou mužské hormony androgeny vyráběné nadledvinami a vaječníky, které se v tukové tkáni mění na estrogeny.
Návaly horka jsou vysvětlovány chybnou regulací průtoku krve cévami. Trpí jimi 70 % žen v přechodu, kolem 60. roku již jen 30 % žen a po 70. roku 9 %. U většiny žen potíže vymizí v průběhu prvních třech až pěti let, nicméně malé procento žen má tyto potíže až do velmi vysokého věku. Začínají pocitem horka či pálení a šíří se z oblasti hlavy směrem dolů. Následuje záchvat pocení, někdy se přidávají bolesti hlavy či bušení srdce.
Změny nálady, deprese, úzkost, vyčerpání, pocit osamělosti, podrážděnost, ztráta libida (sexuální touhy), bolesti hlavy, nespavost a ztráta energie jsou projevy klimakterického syndromu.
Mezi psychické potíže patří i ztráta zájmu o sexuální aktivity.
Děti se osamostatňují a opouštějí rodinu. „Syndrom prázdného hnízda“ náhle mění priority v rodinném životě. Zatímco do té doby bývá hlavním námětem diskuzí péče o děti, najednou si partneři „nemají o čem povídat“, partnerský vztah musí hledat novou náplň. Do pracovního procesu nastupují ženy nejen fyzicky mladší, ale i odborně lépe vybavené. Odchod do důchodu může opět vést ke komunikačním partnerským problémům, najednou na sebe mají partneři překvapivě mnoho času.
Osteoporóza (řídnutí kostí) je nejdůležitější dlouhodobou změnou spojenou s menopauzou. Osteoporóza je zrádná tím, že nebolí, dokud nedojde ke zlomenině. Svými důsledky ovlivňuje nemocnost i úmrtnost žen vyšší věkové kategorie. Typické pro postmenopauzální osteoporózu jsou zlomeniny obratlů – většinou pozvolné tlakové, projevující se snižováním výšky postavy, někdy náhlé při zvedání těžkého břemene či jen vrat od garáže. Zlomeniny obratlů mohou být spojeny se silnými bolestmi zad. Další typické lokalizace zlomenin jsou krček kosti stehenní a zápěstí.
Nedostatek estrogenů je spojen se ztenčováním kůže zevních rodidel a zejména sliznice pochvy. Stav, kdy je sliznice v pochvě velmi tenká, lubrikace i při sexuální stimulaci minimální, zevní genitál svědí a styk je bolestivý, se označuje jako atrofická vulvovaginitida. Ačkoli se nejedná o zánět, jak by latinské pojmenování stavu naznačovalo.
Ženy se stydí hovořit o svých problémech v této oblasti dokonce i se svým gynekologem.
Neváhejte vyhledat pomoc lékaře nebo sama řešit stavy, kdy vás trápí:
Naše babičky měly také přechod a nijak ho neléčily. Přechod je přirozený proces a každý si ho musí prožít.
Současné ženy se nejen dožívají vyššího věku, ale mají jiný styl života. Mnohé z nás se potřebují ve své práci každodenně stýkat s lidmi, precizně se rozhodovat a ne řešit, kde je nejbližší okno na větrání při návalu a po několikerém nočním převlečení propoceného prádla se nevyspalá ploužit po pracovišti. Když naše prabáby otřely pot z čela při práci na poli, bylo to normální. U manažerky se to nehodí.
Zvýšením pohybové aktivity (cvičení či rychlá chůze alespoň třikrát týdně po 30 minut)
Potravinové doplňky, léčivé přípravky a volně prodejná léčiva mohou pomoci s překonáním akutního klimakterického syndromu. Jako účinnou látku užívají:
Omezení kávy, kořeněných jídel a alkoholu může snižovat četnost potíží.
Pitný režim je základní podmínkou pro dobrou funkci organismu.
Zdravá výživa a přiměřený příjem kalorií jsou základem zdravého životního stylu.
Významnou subjektivní úlevu může přinášet také cvičení čchi kung, tajči, jóga nebo meditace.
Lékař může indikovat lázeňskou příspěvkovou léčbu z indikace klimakterický syndrom. Této léčbě dávají přednost ženy, které nemohou užívat hormonální léčbu, nebo u nich není účinná. Systém lázeňských procedur, pohybové aktivity a psychický odpočinek přináší úlevu u jinak obtížně zvládnutelných stavů.
Pod vedením odborníků nabízí možnost pomoci alternativní medicína. Z pohledu klasické medicíny jsou diagnostické a léčebné postupy alternativní medicíny obtížně vysvětlitelné. Je velký rozdíl mezi tradičními medicínskými směry mimoevropských kultur (akupunktura, ajurwéda, kampo), které po tisíce let ukazují svoji účinnost v každodenní praxi a několik desítek let vyvíjenými metodami, které nemají žádné údaje o své účinnosti (homeopatie) či se dokonce vymykají zdravému rozumu (urinoterapie, clusterová medicína). Nicméně, hlavní je neuškodit.
Veškerá léčba, podpůrná léčba i režimová opatření nejsou samospasné, ale spolu s preventivními vyšetřeními zapadají do zdravého životního stylu a jen ten dokáže provést ženu přechodem bez obav.
Lokální estrogenní léčba je bezpečná i pro ženy, které nemohou užívat systémovou hormonální léčbu, působí výhradně lokálně a může zcela vyléčit z atrofie pochvy a pomoci léčit potíže s udržením moči
Nehormonální farmakoterapie odbourání akutních potíží lze dosáhnout podáním některých léků, které jsou primárně určeny k léčbě jiných nemocnění. Jedná se o léky snižující krevní tlak (methyldopa), snižující napětí cévní stěny (vinpocetin), léky proti depresím ze skupiny blokátorů zpětného vychytávání serotoninu a belladonu.
Hormonální substituční terapie (HRT,HST, HT) stále zůstává lékem volby pro akutní klimakterický syndrom u žen, které nemají nemoci bránící jejich podání. Účinnou látkou je estrogen ve formě estradiolu, estradiolvalerátu nebo konjugovaných estrogenů. U žen bez dělohy lze podávat samostatný estrogen – estrogenní substituční léčba (ET, ERT). U žen s dělohou pro kontrolu krvácení a zabránění nadměrné stimulaci sliznice děložní je nutno přidávat gestagen – estrogen-gestagenní substituční terapie (EPT). Pokud je přidáván trvale, nedochází ke krvácení. Přidáním gestagenu jen několik dní v měsíci dosáhneme krvácení napodobujícího normální cyklus.
Estrogeny mohou být podáványv různých dávkách a různou aplikační cestou:
Jako každý lék má hormonální léčba své přínosy i rizika.
Hormonální terapie v rozsáhlých studiích potvrdila i některé další přínosy, které však nelze označit za důvod k jejímu podávání. Množství studií prokázalo snížení rizika karcinomu tlustého střeva i konečníku. Stejně tak několik studií prokázalo ochranu před změnami mozku ve smyslu Alzheimerovy choroby. Estrogeny ať již podávané celkově nebo lokálně zlepšují stav kůže.
Při indikovaném podání s dodržením všech kontraindikací a individuální dávce i délce podávání převažují přínosy hormonální terapie nad jejími riziky.
Ze všech klinických studií vyplývá, že transdermální podávání estrogenů je bezpečnější pro cévní systém. Nezvyšuje riziko tromboembolické nemoci. Nemění hladiny krevních tuků a tak neovlivňuje riziko aterosklerózy. Transdermální aplikace nezatěžuje trávicí systém ani metabolismus jater. Hladiny hormonů jsou vyrovnané. Díky tomu se hodí nejen pro zdravé ženy, ale i pro ženy s kardiovaskulárním rizikem, ženy silnější a ženy užívající jiné léky.
Může se objevit bolest prsů a zadržování tekutin,nežádoucí krvácení ze spádu hormonálních hladin, nevolnost, křeče dolních končetin a bolesti hlavy, deprese, napětí, nadýmání a zvýšení chuti k jídlu.
Existují stavy, kdy podávání hormonální léčby má více negativ než přínosů, takové stavy označujeme jako kontraindikace:
Návštěva preventivních vyšetření bohužel není samozřejmostí.
Část žen se vyšetření vyhýbá z obav, že bude odhalen nádor a zbytek života stráví léčbou a znetvořeny chirurgickými zákroky. Tento přístup je velmi nešťastný a nerozumný. Cílem screeningu je zachytit nádor v časném stadiu, tedy tehdy, kdy řešení je ještě možné bez významných vedlejších potíží. Druhá skupina žen nenavštěvuje preventivní vyšetřování díky představě, že jednou už vyšetřeny byly a vše bylo v pořádku.
Toto vyšetření je nejčastěji zjednodušeně pojmenováno jako cytologie. Ta je opravdu základem screeningu. V různých zemích je prováděna s frekvencí jednouza 1 – 5 let. Někdy v kombinaci s testem přítomnosti lidských papilomavirů (HPV). Karcinom hrdla děložního je totiž výsledkem infekce některými typy těchto virů.
U nás se nyní provádí odběr buněk z hrdla děložního v rámci preventivní gynekologické prohlídky jednou ročně. Začíná se po zahájení pohlavního života ascreening nemá horní věkové omezení.
Mamografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetřování žen bez jakýchkoli příznaků onemocnění s cílem zachytit rozvíjející se onemocnění v co nejčasnějším stadiu. Metodou volby je rentgenové vyšetření prsů zvané mamografie. Princip fungování mamografického screeningu vychází z předpokladu, že onemocnění zachycené v časné fázi je snáze léčitelné a vede k vyšší kvalitě a prodloužení života pacientek. Pravidelné mamografické vyšetření by měla na základě odeslání gynekologem nebo praktickým lékařem absolvovat každé dva roky každá žena od 45 let. Moderní mamografy používají velmi malé dávky rentgenového záření, tedy argument odpůrců mamografie, že prs je opakovaně ozařován, jsou naprosto nesmyslné.
Screening kolorektálního karcinomu je vhodné provádět od 50. roku věku. Základní metodou je test na skryté (okultní) krvácení do stolice, tedy hledání stop krve ve stolici pomocí speciálních testů. Nejnovější testy nevyžadují speciální diety.
Od věku 55 let je dobré (a dokonce hrazené pojišťovnou) si nechat udělat toto vyšetření ze stolice, i pokud nemáte vůbec žádné problémy. Tento test se při negativním výsledku opakuje jednou za dva roky. Pokud test prokáže krvácení do stolice, následuje kolonoskopické vyšetření – endoskopické vyšetření tlustého střeva (tedy zavedení ohebného optického kabelu konečníkem do tlustého střeva). Pokud nic nenajde, testování se na 10 let přeruší.
Základem screeningu osteoporózy je dvoufotonová absorptiometrie (DEXA) – celotělové vyšetření kostní hustoty s důrazem na místa nejčastějších zlomenin tedy krček kosti stehenní a bederní páteře. Denzitometrie měří míru oslabení paprsku procházejícího kostí a vypočítává takzvanou kostní hustotu (bone mineral density, BMD). Umožňuje také sledovat účinnost případné léčby.
Denzitometrie je indikována zejména u žen ve vysokém riziku osteoporózy:
Plošné vyšetřování všech žen v riziku osteoporózy unás zatím není prováděno.
Existuje řada dotazníků pro zhodnocení míry potíží spojených s přechodem. Jsou většinou používány ve studiích hodnotících přínos léčby. Nicméně i Vy si můžete zhodnotit míru svých potíží. Dle nich pak lze volit i první možnosti léčby - při mírných potížích mohou stačit režimové úpravy a potravinové doplňky, při silných jsou na řadě hormony.
Také riziko osteoporózy se snažíme vypočítat. Nízké riziko stačí pokrýt dobrá životospráva a pohyb, při vysokém požádejte svého gynekologa nebo praktického lékaře o speciální vyšetření.
Stáhnout PDF
Dotazník doporučujeme ukázat vašemu lékaři.
Zkuste si zhodnotit riziko rozvoje osteoporózy.
| RIZIKO | NE  ANO  |
|---|---|
| Je mi 65 nebo více let | |
| Mám slabě vyvinuté svalstvo | |
| Jsem kuřačka | |
| Během svého života jsem třikrát a více změnila váhu o více jak 4,5 kg | |
| Jím více než jednou denně maso či ryby | |
| Cvičím méně než 20 minut třikrát týdně | |
| Mám tři či více závažných (dle mne) zdravotních problémů | |
| Venku na slunci jsem méně než 30 minut třikrát týdně | |
| Většinou za den zkonsumuji méně než dvě dávky mléka, listové zeleniny nebo potravin obohacených vápníkem | |
| Prodělala jsem v životě tři a více operací v celkové anestesii | |
| Mám podváhu | |
| Pravidelně jsem užívala nebo užívám glukokortikoidy (Prednison,…) | |
| Jeden nebo oba rodiče měli zlomeninu krčku kosti stehenní. | |
| Moje tělesná výška poklesla o 5 cm či více | |
| Obvykle konzumuji méně než 4 porce zeleniny denně. | |
| Denně piji více než dvě sklenky alkoholu, dva hrnečky kávy nebo dva sycené nápoje | |
| Utrpěla jsem zlomeninu kosti při lehkém úrazu | |
| Během mého menstruačního cyklu dochází k mnohaměsíčním výpadkům |
Stáhnout PDF
Dotazník doporučujeme ukázat vašemu lékaři.
Gynekologicko porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol
Přechod není nemoc, ale jeho příznaky mohou velmi snižovat kvalitu života, nebojte se při jeho řešení využít všechny poznatky moderní medicíny. Nebojte se obrátit o pomoc na svého lékaře nejčastěji gynekologa a případně i využít online odpovědny na těchto stránkách.
